O mně
↠ Žiju někde mezi Norskem, Japonskem a zbytkem světa.
↠ Bloudím po (po)divných místech, neustále se ztrácím a zase se nacházím.
↠ Cestuju pomalu a co nejlevněji → (s)low-cost.
↠ Taky tančím, jóguju a učím se cizí jazyky, i když pořádně neumím ani svůj rodnej.
A o tom všem píšu a sdílím s dalšími cestovatelskými magory. Přesně tady, na tomhle blogu.
A co jsem tam zažila
Trénovala jsem smečku tažných psů na závody psích spřežení a starala se o alpaky v Norsku, učila se kung-fu od šaolinských mnichů v Číně, pomáhala gejše s podnikáním v Japonsku a chránila životní prostředí na ostrůvku v Malajsii daleko od pevniny.
Žila jsem za polárním kruhem a kochala se půlnočním sluncem i polární září, stanula na nejsevernějším bodě Evropy, několik dní trekovala v hloubi finských lesů a přecházela hřebeny Karpat. Pozorovala jsem velryby, soby, orangutany, papuchalky i krokodýly ve volný přírodě. Tančila jsem v ulicích Tokia a Hanoje, mluvila s dětmi ve škole v Číně či si dávala barbeque s americkým raperem.
Ustlala jsem si na futonu v japonským rjokanu, ve vagonu Transsibiřský magistrály s padesáti Rusy, na koleji s bandou ožralých fyziků, na gauči u úplně cizích lidí, v děravý chatrči na pláži, na prkně na staveništi, ve stanu u fjordu nebo na lávovým poli.
Vybourala jsem se v horách na motorce, unikla smečce krvelačných čoklů, otřáslo se mnou zemětřesení, zažila větrnou bouři v duhových horách Islandu, vyzkoušela si na vlastní kůži chod japonských, kambodžských a vietnamských nemocnic, střetla se s medvědem a taky si nechala uletět letadlo na přestupu, když jsem byla totálně bez peněz.
Miluju to!