O mně

Ilona Bradacova

↠ a nejsem doma. Žiju někde mezi Norskem, Japonskem a zbytkem světa.

↠ Cestuju (s)low-cost → pomalu a levně.

Jsem volnomyšlenkář věčně s hlavou v oblacích a srdcem plným snů, nad kterými lidi kroutí hlavou. Já už teď ale vím, že žádný sen není moc velký.

↠ Bloudím po (po)divných místech, neustále se ztrácím a zase se nacházím. Jsem poseroutka s orientačním nesmyslem a nechápu, jak jsem mohla sama dojet tak daleko.

Taky tančím, jóguju a učím se cizí jazyky, i když pořádně neumím ani svůj rodnej.

A o tom všem píšu a sdílím s dalšími cestovatelskými magory. Přesně tady, na tomhle blogu.

Kde všude jsem byla

Počet navštívených zemí: 32

Často se ale vracím na ty moje nejoblíbenější.

Země, kde jsem nechala svý srdce: Norsko (3 roky života) a Japonsko (třičtvrtě roku života) – a hlavně o nich tady píšu. 

A co jsem tam zažila

Vylíhnula jsem se v Česku, ale žiju napůl v rybářský vesnici za polárním kruhem Norska a v největším městě světa – Tokiu. Když nejsem tam ani tam, tak jsem zrovna někde jinde. A zažívám různý zajímavý věci. Třeba…

Trénovala jsem smečku psího spřežení a starala se o alpaky v Norsku, učila se kung-fu a buddhismu od šaolinských mnichů v Číně, pomáhala gejše s podnikáním v Japonsku a chránila životní prostředí na ostrůvku v Malajsii daleko od pevniny.

Překročila jsem polární kruh, kochala se půlnočním sluncem i polární září, prožila si polární noci i arktickou zimu a stanula na nejsevernějším bodě Evropy. Několik dní trekovala v hloubi finských lesů, přecházela hřebeny Karpat a taky se toulala bornejskou džunglí. Potkala jsem orangutany, tučňáky, lachtany, velryby, soby, papuchalky i krokodýly ve volný přírodě. Tančila jsem v ulicích Tokia a Hanoje, mluvila s dětmi ve škole v Číně či si dávala barbecue s americkým rapperem.

Nejsem doma

Ustlala jsem si na futonu v japonským rjokanu, ve vagonu Transsibiřský magistrály s padesáti Rusy, na koleji s bandou ožralých fyziků, na gauči u úplně cizích lidí, v děravý chatrči na pláži, na prkně na staveništi, ve stanu u fjordu nebo na lávovým poli.

Vybourala jsem se ve vietnamských horách na motorce, unikla smečce krvelačných čoklů, otřáslo se mnou zemětřesení, zažila větrnou bouři v duhových horách Islandu, vyzkoušela si na vlastní kůži chod japonských, kambodžských a vietnamských nemocnic, střetla se s medvědem, prošvihla letadlo na přestupu, když jsem byla totálně bez peněz a taky se ocitla v ulicích nejnebezpečnějších měst na světě.

A to jsou jen zlomky z toho všeho, co mi přinesl život, který jsem si zvolila…

Miluju to!

Napsala jsem toho ještě víc

Mohl/a jsi mě vidět

Zůstaňme v kontaktu