Karasjok: 21 skutečných zajímavostí (plus všechno, co potřebuješ vědět)

Malý městečko Karasjok leží schovaný v lesích daleko za polárním kruhem Norska v jeho nejsevernějším regionu Troms og Finnmark. V létě tu slunce nezapadá a v zimě naopak vůbec nevychází, zatímco noční oblohu prozařuje polární záře. Tou pravou jedinečností Karasjoku však zůstává fakt, že je centrem sámské kultury. A zatímco Trip Advisor tvrdí, že tu není skoro co dělat, já vám ukážu hned 21 skutečných zajímavostí, co všechno v Karasjoku a jeho blízkém okolí můžete vidět a zažít. 

Co jsou ti Sámové zač?

Sámové jsou národ bez státu, avšak s vlastní velmi bohatou kulturou, tradicemi a jazykem. Jsou původními obyvateli severských oblastí Skandinávie a Ruska, jejichž tradiční obživou bylo pastevectví sobů. Možná, že už jste někdy slyšeli označení Laponci. To je ale pro Sámy urážlivé, protože v jejich jazyce to znamená “méněcenný”. V minulosti byli hodně utlačovaní společností, než se jim podařilo prosadit rovnoprávné postavení. I tak se ale dodnes Sámové někdy potýkají s diskriminací.

Sámská populace se odhaduje na 80 000, z toho zhruba polovina žije v Norsku. A právě Karasjok je takovým pomyslným “hlavním městem” Sámů. Žije tu kolem 2 000 obyvatel a až 90 % z nich jsou Sámové. V Karasjoku stojí i sámský parlament.

 WTF (what the fact!) zajímavosti o Karasjoku:

• V Karasjoku a jeho okolí žije obří populace sobů – vyskytuje se jich tu víc než 60 000.
• Sob je tu běžnou součástí jídelníčku. Největší místní pochoutka jsou sobí jazyky.
• Karasjok si drží rekord nejnižší naměřené teploty v Norsku. 1. ledna 1886 tu naměřili nechutných -51,4°C.

| O životě mezi Sámy v Karasjoku jsem psala tady.

Zajímavosti, co vidět a dělat v Karasjoku

Ze sámské kultury

1) Sámský parlament Sámetinget

Jop, Sámové mají vlastní parlament, nezávislý orgán, který řeší zájmy Sámů žijící v Norsku. Byl otevřený v roce 2000 za přítomnosti norského krále Haralda V. Budova parlamentu je postavená do tvaru tradičního sámského stanu – tzv. laavu a je největší kulturní zajímavostí Karasjoku. Úterky, středy a čtvrtky ve 13.00 h se tu konají prohlídky s průvodcem zdarma, a to i v angličtině.

Tip: Přijďte se na parlament podívat za tmy, kdy je barevně osvícený.

Jeho součástí je největší sámská knihovna na světě. I když to není žádná obří podívaná (knih v sámštině přece jenom tolik napsaných nebylo), knihovna je to moc útulná. Veřejnosti je volně přístupná PO – PÁ v 9.00 – 15. 30.

Víc info tady.

Víc o tom, jak sámský parlament funguje tady.

Vstupné: zdarma

2) Sápmi park

Sámský kulturní park, nejvyhlášenější místo Karasjoku, je upřímně docela nuda. Venkovní expozice ukazuje pár tradičních sámských obydlí, který máte prohlídnutý asi tak za 10 minut. Ale! V Sápmi parku je možnost krmit soba.

O něco zajímavější je několika minutová projekce o Sámech v the Magic Theatre doprovázená umělou polární září. Moc fajn je taky volně přístupný obchůdek se suvenýry.

Víc info tady.

Vstupné: 195 NOK, krmení soba 50 NOK

3) Sámské muzeum

Za mě lepší (a o něco levnější) možnost, jak se o sámský kultuře a historii opravdu něco dozvědět. Sámské muzeum Riddo Duottar Museat otevřeli v roce 1972 jako první sámské kulturní zařízení v Norsku. Dnes obsahuje přes 5 000 předmětů a je největším norským muzeem o Sámech. Uvnitř muzea jsou vystavené sámské kroje a tradiční rukodělné výrobky nejen ze sobího paroží nebo kůže. Venkovní část je pak skanzen s rozkošnými dřevěnými chatkami s trávou na střechách.

Víc info tady.

Vstupné: 150 NOK

4) Obchůdek se sámskými noži Strømeng

O sámských nožích se traduje, že mají magickou moc, která umí zastavit krev nebo zbavit bolesti. Už to naznačuje, že to jsou vyhlášené kvalitní outdoorové nože. Výrobce nožů Strømeng je dnes jedním z mála řemeslníků, kteří nože pro Sámy vyrábí. Umění výroby nožů se v jeho rodině dědilo z generace na generaci už od 18. století. Jeho výtvory si můžete koupit nebo jen prohlédnout v obchůdku Knivsmed Strømeng. Dokonce můžete nakouknout, jak se nože vyrábí.

Víc info tady. 

Vstupné: zdarma

5) Sámské centrum současného umění – Sami Dáiddaguovddáš

Galerie současného umění pořádá výstavy s obrazy a dalšími uměleckými díly od sámských autorů. 

Více info tady.

Vstupné: zdarma. Výjimečně u některých akcí se platí vstupné.

6) Socha Sámů

Nenápadná socha dvou Sámů na lyžích je památníkem sámských účastníků na expedici přes Grónsko s norským polárníkem Nansenem v roce 1888. Socha stojí schovaná mezi stromky v centru Karasjoku (u kulaťáku hned u taxi budky).

Památky

7) Starý kostel alias Gamle kirke

Bílý a roztomile pokřivený kostelík je prakticky jediná historická památka Karasjoku. Stojí tu už od roku 1807 a je nejstarším kostelem v celém norském regionu Finnmark. Je jedinou budovou v obci Karasjok, nad kterou se Němci během drancování severního Norska za druhé světové války slitovali a nesrovnali se zemí. Kostelík si můžete prohlédnout jen zvenku. Není v provozu od roku 1974, kdy ho nahradil nově postavený kostel Karasjok kirke na druhý straně řeky.

8) Nový kostel alias Karasjok kirke

Dřevěný kostel byl postavený v roce 1974 namísto starého kostela Gamle kirke. Taky je výrazně větší, vejde se do něj až 500 lidí (v původním bylo jen 140 míst).

Šikmý rádoby pyramidový tvar střechy má připomínat laavu (tradiční stan Sámů) a věž kouřový poklop jaký se používá v chatrčích. Hlavní místnost kostela je osmiboká podle 8 sámských ročních období. Interiér je velmi jednoduchý. Jedinou dekorací je kříž nad oltářem vyřezaný ze sobího paroží a lustr.

Vstupné: zdarma

Hiking

Nejlepší aktivita, které se v Karasjoku věnovat. Karasjok se rozprostírá v lesích v údolí podél klikatící se řeky, takže ať jdete, kam jdete, vždycky se vám otevřou neuvěřitelný výhledy na divokou krajinu.

9) Malý výšlap – na horu Oalgevárri

Kopec Oalgevárri stojí hned nad centrem města a nahoru vede krátký (cca 20 min), i když trochu strmý výlez. Je to nejjednodušší způsob, jak spatřit nádherný panorama Karasjoku a údolí, ve kterém leží. Stezka začíná u bývalého motelu Den Hvite Rein označená cedulí Perletur.

Víc o hiku tady.

10) Velký výšlap – na horu Dákteroavvi

Oficiální název má sice Dákteroavvi, ale místní hoře neřeknou jinak než Sukkertoppen – „Cukrová hora“. Je to ten největší kopec nad Karasjokem s boudou na vrcholku, která prý připomíná kostku cukru – od toho ta přezdívka. Hora měří jen 366 m. n. m., takže nahoru je to spíš příjemná 2 hodinová procházka lesem než náročný hike. Z vrchu se vám otevře dechberoucí výhled na všechny její strany; odsud uvidíte, jaká divočina vás opravdu obklopuje. Výšlap na Dákteroavvi doporučuju na podzim, kdy příroda hraje všemi barvami.

Víc o hiku tady.

11) Procházka podél řeky

Kratší procházka vede od mostu podél řeky kolem sámského parlamentu a končí v kempu s moc fajn výhledem. Začátek cesty je zase označený cedulí Perletur. Jako bonus se můžete po procházce zrelaxovat ve vířivce nebo v sauně, které kemp nabízí k pronájmu.

Aktivity

12) Jízda na psím spřežení

Jen 7 km od Karasjoku sídlí Engholm Husky, kteří pořádají jízdy a expedice na psím spřežení a další dobrodružné aktivity v zimě i létě.

Víc info tady.

13) Pastevectví sobů

Pravý sámský zážitek nabízí agentura Turgleder, která vás vtáhne do života pastýřů sobů. Den strávíte se sámským pastýřem a jeho stádem sobů a vyzkoušíte si jejich každodenní práci se soby.

Víc info tady. 

Pokud to rádi tvrdě a láká vás jedinečný kulturní dobrodružství (a máte peníze nazbyt), můžete se zapojit při migraci sobů. V dubnu se statisíce sobů musí přemístit z vnitrozemí na pobřeží, kde mají letní pastviny a místa k otelení. Je to tvrdá makačka 24 hodin denně, se kterou pastevci ocení pomoc. Osm dní budete cestovat, jíst a spát jako pravý sámský pastevec sobů a pomáhat ve dne v noci, jakkoliv to bude potřeba. Víc o migraci sobů se dozvíš tady.

Víc info o zážitku a ceník tady. 

14) Plavba po řece 

Agentura Sami Path pořádá plavby na motorových člunech po řece Kárášjohka. Probíhají 2x denně v 10.00 a 19.00 h od poloviny června do poloviny srpna. Během hodinový plavby skrz severskou krajinu průvodce vypráví o sámské kultuře, okolní přírodě a o řece.

Víc info tady.

Cena: 400 NOK

15) Safari na sněžných skútrech

V místním kempu organizují v lednu, únoru, březnu a dubnu vyjížďky na sněžných skútrech. Během tříhodinového výletu sněhovými závějemi vás průvodce zaveze do kopců pozorovat stáda sobů a během grilování jídla na ohni si s vámi pokecá o místní kultuře.

Víc info tady.

16) Pozorování polární záře

Karasjok je díky malému světelnému smogu skvělou lokalitou pro pozorování polární záře. Auroru borealis můžete spatřit v zimních měsících, kdy je na severu tma. Úplně nejlepší čas je ale na konci září a března (období podzimního a jarního slunovratu).

17) Polární dny a polární noci

Stejně jako všude jinde za polárním kruhem, i v Karasjoku vládnou v létě polární dny, kdy slunce nezapadá pod obzor, a v zimě zase polární noci, kdy je město zahaleno imrvére do tmy. Dvaceti čtyř hodinové denní světlo můžete v Karasjoku zažít od 19. května do 24. července. Nikdy nekončící noci pak od 28. listopadu do 14. ledna.

Délku dnů a nocí si můžete ověřit tady.

18) Sauna a venkovní vířivka

Dřevěnou finskou saunu a venkovní vířivku, ve které se můžete cachtat v zimě pod polární září a v létě zase pod půlnočním sluncem, nabízí k pronájmu místní kemp. 

Víc info a ceník najdete tady.

Možnosti výletů v nejbližším okolí

19) Národní park Stabbursdalen (90 km)

NP Stabbursdalen tvoří drsná arktická divočina, a především chrání nejsevernější borový les na světě. Je domovem mnoha druhů ptáků, losů, sobů a rosomáků. Národní park se rozkládá cca 90 km severně od Karasjoku, u sousedního města Lakselv.

Víc info tady. 

20) Kautokeino (130 km)

Městečko Kautokeino je druhým důležitým centrem sámské kultury. Sídlí tady sámské národní divadlo, sámský archív a o Velikonocích se tu koná Sámský filmový festival a hudební festival Samix Grand Prix. Je tu taky sámská střední škola pro chov sobů. Největší zajímavostí je galerie stříbra Juhls Silver Gallery s rukodělnými šperky.

21) Urbex ve Skoganvarre (50 km)

Skoganvarre je něco pro milovníky urbexu. Během druhé světové války byl severský region Finnmark okupován nacisty. Nedaleko Karasjoku (cca 50 km) na cestě směrem do Lakselvu měli polní nemocnici. Když se nacisti dozvěděli, že válku prohráli, snažili se za sebou zahladit stopy a co šlo, to zničili. Pozůstatky polní nemocnice jsou ale v lesích zřetelné dodnes. Troskami vede vyznačená stezka doplněná cedulemi s informacemi a původními fotkami.

Všechno, co potřebuješ k návštěvě Karasjoku vědět

Jak se do Karasjoku dostat

Autem: Karasjok leží na křižovatce silnic E6 a 92 mezi Nordkappem a finským Inari

Letecky a pak autobusem:

• do vedlejšího města Lakselv (75 km) a pak hodinu přímým autobusem Snelandia
• do vzdálenějšího, ale letecky dostupnějšího města Alta (200 km) a pak necelý 4 hodiny autobusem Snelandia s přestupem v Olderfjordu 
• do finského města Ivalo (155 km) a pak 1h 15 min přímým autobusem Eskelisen

Kde v Karasjoku bydlet

Kemp Min Ája (Karasjok Camping AS)

• Jednoznačně nejlevnější z těch mála možností ubytování v Karasjoku.
• Mimo spaní ve vlastním stanu nebo karavanu nabízí kemp i možnost pronájmu chatek. Ty úplně nejlevnější začínají na 500 NOK/noc (cca 1 090 Kč).
• V kempu je velká barbecue chata, sauna a vířivka (který si můžete pronajmout, i když tu nejste ubytování).
• Komplet ceník tady.

Airbnb

Hned několik cenově přijatelných pronájmů pokoje nebo celého domku v cenovém rozpětí 1 200 – 3 250 Kč/noc.

Komplet přehled tady.

Engholm Husky

Nádherný, i když už o něco dražší, ubytování 7 km dál od Karasjoku od 1 600 NOK/noc (cca 3500 Kč).

Komplet přehled tady.

Scandic Hotel

Nejdražší možná varianta, zato přímo v centru hned vedle Sápmi parku. Ceny pokojů začínají na 1 609 NOK/noc (cca 3 500 Kč).

Komplet přehled tady.

Kde v Karasjoku ochutnat sámskou kuchyni

Kjell’s Café

Moc útulná restaurace s nabídkou hned několika možností, jak ochutnat soba. Na menu je sobí maso Suovas, kebab s brusinkovým dipem, polévka Bidos nebo chlebíčky se sobími jazyky.

Kjell’s kafe se navíc každý pátek a sobotu večer „mění“ v bar a zůstává otevřený dlouho do noci. Výborná příležitost setkat se se Sámy.

Restaurace Storgammen hotelu Scandic Karasjok

Restaurace v designu tradičního sámského dřevěného obydlí „goahti“ s ohněm uprostřed. Kromě sobího masa mají v nabídce i další sámské speciality včetně ryb z místních řek a jezer, hub či morušek. Restaurace je otevřená jen v letní sezóně od 11. června do konce srpna od 17:00 do 22:00 hodin.

Další restaurace, kde se dá najíst:

Grill Kafé Biepmu

Pizzerie

Kde najít levný pivo

Nejlevnější pivko seženete vedle ve Finsku ve 20 km vzdálené vesničce Karigasniemi. V tamní sámošce mají dokonce 3 značky českých piv. A kdybyste chtěli něco tvrdšího, tak hned vedle je Alko shop.

Nejlepší doba na návštěvu Karasjoku

Záleží, co chcete vidět a zažít.

V létě zažijete světlo 24 hodin denně, turistický atrakce jsou furt otevřený a běží na max.

Na podzim uvidíte dechberoucí podívanou na pestrobarevnou krajinu. Šance na polární záři taky jsou.

V zimě můžete zažít nekonečnou noc, polární záři a nechutně nízký teploty se závějemi sněhu.

Je to jenom na vás. 😉