Nordkapp: Jak jsem skončila na konci světa
Nordkapp. Druhý nejsevernější bod Evropy. Útes s ikonickým glóbem a výhledem na oceán. Tou největší zajímavostí však zůstává přírodní anomálie, kdy tu v létě dva a půl měsíce slunce nezapadá a září na obloze 24 hodin. Půlnoční slunce se tomu říká. Právě tady stojí turistická hala. A v ní já. Prodávám suvenýry. Jak se mi to stalo, že jsem skončila zrovna tady, na konci světa? To je hodně cool příběh… Začalo to před pěti lety, kdy jsem v Norsku pracovala poprvý, tehdy jako kuchařka v Karasjoku. Spolu s mými kolegy jsme se tehdy vydali na Nordkapp na výlet. Jen co jsme projeli podmořským tunelem, ocitli jsme se na místě jako žádným jiným – na ostrově Magerøya. Místní příroda je…
Mohlo by se vám také líbit
5+5 nejlepších podcastů v norštině
Tipy při hledání sezónní práce v Norsku
Cesta do Norska v době koronaviru
Tipy při hledání sezónní práce v Norsku
Nejsem žádný guru na to, jak si najít práci v Norsku. Od toho jsou tu jiní. Ale sama jsem v Norsku pracovala čtyři léta, potkala spoustu lidí ze všech koutů světa, kteří v Norsku pracovali a pokecala s norskými zaměstnavateli. Všichni tihle lidi mi prozradili, co jim při hledání práce v Norsku ne/fungovalo. Jejich i moje zkušenosti sdílím tady s vámi, abyste to vy měli o něco lehčí. Kde jsem pracovala já V Norsku jsem pracovala 4 letní sezóny. V letech 2019 a 2020 jako kuchařka v restauraci v sámském městečku Karasjok. A poslední dva roky 2022 a 2023 jsem dělala housekeeping na hotelech u Nordkappu. Jak jsem si práci v Norsku našla I přes počáteční snahy si najít práci v Norsku běžnými způsoby, u první pracovní zkušenosti…
Největší bizáry z práce pokojské v Norsku
V posledních dvou letních sezonách 2023 a 2022 jsem pracovala v Norsku jako pokojská na třech hotelech. Práce pokojské je sama o sobě pěkná fuška. Ale občas nám to naši milovaní hosté ještě o něco okořenili, když nám na pokojích sem tam zanechali nějaký ten dáreček. Ať už záměrně, anebo neúmyslně. Občas jsme tak viděli věci, který bychom radši neviděli a uklízeli věci, který v nás nechaly pochybnosti o lidský rase. Tady je sbírka těch největších bizárů, který na nás housekeepery v hotelových pokojích čekaly. Pche převlíkání postelí, utírání prachu nebo luxování. Ale i takový uklízení pokaděných záchodů, počůraných koupelen, lidských výtažků jako chlupy, vousy, nehty, krev nebo použitý kondomy bylo běžnou součástí pracovní náplně. A dost slabej odvar…
Moje zkušenost s prací v Norsku 2 – housekeeping
Udělala jsem to znovu. Zase jsem vyrazila na léto pracovat do Norska. Po dvou sezonách jako kuchařka v Karasjoku jsem ale vyměnila místo i pracovní pozici. Tentokrát jsem se vydala nejseverněji, jak jen to šlo a kuchařskou zástěru vyměnila za štětku na hajzl. Upřímně sdílím, jaká práce pokojské v Norsku opravdu byla, jak jsem si práci našla i kolik jsem si vydělala. Kde jsem v Norsku pracovala tentokrát? Na konci světa. Daleko, předaleko za polárním kruhem. Na místě, tak vzdáleném, že kdybych popošla ještě kousek dál, přepadla bych z Evropy. Řeč je o ostrově Magerøya, nejsevernější části Norska (když nepočítáme Špicberky). Je to místo, kde v létě tři měsíce slunce nezapadá a v zimě zase po tři měsíce nevychází. Místo s počasím…
Moje zkušenost s prací v Norsku – kuchařka v Karasjoku
Norsko miluju už od svý první návštěvy v sedmnácti letech. Po dvou pracovních stážích a pěti dobrovolnických pracích na farmách jsem dostala geniální nápad, že bych v Norsku mohla pracovat a dokonce si za to i něco vydělat. Občas mi to i pálí. A tak jsem si na léto 2019 našla práci v Karasjoku, daleko předaleko na severu Norska, a o rok později si to zopakovala. Jak jsem si práci v Norsku našla? Jaký to bylo? A kolik jsem si vydělala? Kde jsem v Norsku pracovala? Za polárním kruhem Norska v sámským městečku Karasjok, kde žije na 2 000 obyvatel. Prý. Já měla pocit, že nás tam je hrstka. Pracovala jsem v tamní útulný, zato nejvytíženější restauraci jako kuchařka. Když jsem nastupovala, nevěděla jsem, co…
Cesta do Norska v době koronaviru
V červnu 2020 jsem byla oficiálně vpuštěná do Norska, juchů. Na léto jsem se tu už podruhý usídlila v Karasjoku, malým městečku cca 450 km za polárním kruhem a stejně jako minulý rok tu pracovala v restauraci jako kuchařka. Než jsem se sem ale dostala, byla to strastiplná cesta, o kterou se mi postaral zmetek jménem koronavirus. Tak sakra jedu nebo nejedu? Ještě v březnu 2020 jsem rozhlašovala, že odjíždím, že mě žádný divnovirus nezastaví. Pak vyhlásili karanténu, zavřeli hranice a já se smířila s tím, že mám smůlu. Pak ale soud rozhodl, že se hranice otevírají. Jásala jsem, že teda můžu odjet. No jo, jenže Norsko ty svoje mělo pořád zavřený. Rozhodnutí, že teda opravdu…
Exotika po seversku ANEB život za polárním kruhem
V srdci nejsevernějšího kraje Norska zvaném Finnmark leží městečko Karasjok. Rozprostírá se daleko za polárním kruhem v údolí uprostřed hluboké divočiny a žije v něm na 2 000 Sámů a 60 000 sobů. Přesně tady jsem strávila půl roku svýho života a zažila tu největší exotiku. Tu severskou. Protože mi let z Prahy do Helsinek a následně cesta autobusem přes celé Finsko přišla nejzáživnější, trvalo mi 3 dny, než jsem konečně celá zmuchlaná vylezla v Karasjoku – ve svém novém domově uprostřed divočiny 400 km za polárním kruhem Norska. O 250 km severněji už bych přepadla z Evropy. (A taky, že málem jo.) Všude kolem, kam oko dohlédne, se rozprostírají hluboký lesy a nic jinýho než lesy. Sem tam taky kopce, fjordy,…
