5 týdnů v Jihoafrické republice: od slumů po safari
Už jsem v pár zemích byla. Ale ještě nikdy jsem nebyla v zemi, kde by bylo tolik kontrastů a která by ve mně zanechala tolik rozporuplných pocitů. Dokud jsem nebyla v Jihoafrický republice. Na pět týdnů. Když se mě někdo zeptá, jaký to v JAR bylo, chvíli přemýšlím, než ze mě konečně vypadne „zajímavý…” A ne úplně v dobrým smyslu……
Pravda o mně a Japonsku
Proč zrovna Japonsko? Jak se to stalo, že tam smrdím tak často? Byla to láska na první návštěvu? A jak to ve skutečnosti je, když tvrdím, že žiju někde mezi Norskem a Japonskem? Tady je pravda o tom, jak to mezi mnou a Japonskem doopravdy je. Jak jsem k Japonsku poprvý přičichla Do Japonska jsem úplně poprvý…
Život v Arktidě aneb Jak jsem (u)mrzla v zimě za polárním kruhem
Mám, co jsem chtěla. Za polárním kruhem už jsem sice byla spoustukrát, ale vždycky jen v létě. V době, kdy teploty dosahují dvaceti stupňů nad nulou a sluníčko šajní 24 hodin denně. Doslova. Ale to mi nestačilo. Já jsem ještě potřebovala zažít arktickou zimu. Tu pravou nefalšovanou, kdy je zima až praští, všechno je pokrytý sněhem…
Jak jsem (ne)objevovala Paříž
“Po celým dnu v Paříži přicházím domu, dávám si dlooouuuhou horkou sprchu, ucucávám horký čaj a s peřinou přes hlavu se před tím zpropadeným městem schovávám. Paříž mě nenávidí. A já ji taky. To byl zase nápad strávit tu celý měsíc…” Jak jsem do Paříže přece jenom na měsíc odjela Je jakýsi den odpoledne a já konečně…
Nordkapp: Jak jsem skončila na konci světa
Nordkapp. Druhý nejsevernější bod Evropy. Útes s ikonickým glóbem a výhledem na oceán. Tou největší zajímavostí však zůstává přírodní anomálie, kdy tu v létě dva a půl měsíce slunce nezapadá a září na obloze 24 hodin. Půlnoční slunce se tomu říká. Právě tady stojí turistická hala. A v ní já. Prodávám suvenýry. Jak se mi to stalo, že jsem skončila…
Pronikla jsem do tajů japonských gejš. Pro jednu z nich jsem pracovala
Na cestování jsou nejlepší ty nečekaný momenty. To že nikdy nevíte, kdy a kde se zrovna ocitnete. A tak jsem se i já při svojí první návštěvě Japonska v roce 2017 zničehonic ocitla doma u paní, která se živila jako gejša a dostala nabídku pro ni pracovat. I přes prvotní předsudky o gejšách jsem si tuhle příležitost nemohla nechat ujít. Tak…
Japonsko: Jak se mnou (o)třáslo zemětřesení
Můj největší strach při tříměsíčním cestování po Japonsku se stal skutečností. Opravdu jsem tu zažila zemětřesení. A ne jedno, ale hned několik! Protože Japonsko leží na aktivních tektonických deskách, je tu zemětřesení úplně běžným jevem. Ale zatímco pro Japonce je to normální součást jejich životů, se mnou to dost (o)třáslo. Moje první zemětřesení…
Gajdžin v Japonsku aneb Moje malá japonská dobrodružství
Jenom těžko jde zachytit všechno, co jsem zažila za 3 měsíce v Japonsku. Vybírám proto zdaleka jen pár střípků z toho velkýho dobrodružství z Tokia a od hory Fudži. ∗ Gajdžin (外人) znamená japonsky cizinec. #1: Tak jsem tady! Už bylo dost keců o tom, jak se chystám do Japonska! Je čas doopravdy vyrazit. Po třináctihodinovým…
Jak jsem protančila 3 měsíce v Japonsku
Měla jsem plán. Odjet na měsíc tančit do Jižní Koreje, protože tam jsou ti nejlepší poppeři na světě. Nějak se z toho ale staly 3 měsíce v Japonsku a tančila jsem tam ještě víc, než jsem vůbec zamýšlela. A jako… Už jsem toho v životě procestovala dost, ale tohle… TOHLE byl ten nejšílenější trip ze všech. Opravdovej Tokyo…
Cesta do Norska v době koronaviru
V červnu 2020 jsem byla oficiálně vpuštěna do Norska, juchů. Na léto jsem se tu už podruhý usídlila v Karasjoku, malým městečku cca 450 km za polárním kruhem a stejně jako minulý rok jsem tu pracovala v restauraci jako kuchařka. Než jsem se sem ale dostala, byla to strastiplná cesta, o kterou se mi postaral zmetek jménem…
