Tokio: 40+2 míst, která jsou úúúplně zadáčo

Tokio je svou rozlohou i počtem obyvatel (až 37 milionů lidí) největší město světa. A stejně tak jako město samotné, je obrovský i seznam míst, která se tu dají navštívit. I přesto, že se tu bavíme o jednom z nejdražších měst na světě, spousta tokijských zajímavostí je přístupná úúúplně zadarmo. A najde se mezi nimi od všeho něco – historické památky, chrámy, zahrady, parky, vyhlídky, muzea a další. Vybrala jsem pro vás rovnou 40 míst + 2 festivaly. Jdeme na ně.

1) Císařský palác a zahrady

Císařský palác Kókjo a jeho zahrady jsou na mapě ta veliká zelená plocha přesně v srdci města. Je sídlem císaře Naruhita a jeho rodiny.

Kdysi největší pevnost na světě (17. století) byla při přesunu hlavního města z Kjóta do Tokia (1868) přestavěna na dřevěný palác, dokončený v roce 1888. Ten však během druhé světové války totálně lehl popelem a dnes tu na jeho místě stojí sice tradiční palác v původním stylu, ale prakticky jde o novou stavbu z roku 1968.

Samotný Císařský palác se veřejnosti otevírá jen 2 dny v roce, a to 2. ledna na oslavu příchodu nového roku a 23. února na císařovy narozeniny. 

Avšak palác obklopují rozlehlé zahrady, které jsou zcela zdarma a veřejnosti otevřené kromě pondělí, pátků a státních svátků. Dodnes jsou v Císařských zahradách viditelné pozůstatky obrany tehdejšího hradu Edo – kamenné zdi, strážní věže a vstupní brány. Celý areál je obehnaný vodním příkopem, který na jaře zarůstá sakurami (japonské třešně).

Pokud se chcete dozvědět něco víc, můžete se připojit k oficiální prohlídce s průvodcem, které jsou pořád úplně zdarma. Procházky se konají 2× denně v 10:00 a 13:30, trvají 75 minut a výklad je v angličtině nebo japonštině. Svoje místečko si můžete rezervovat dopředu na webu Imperial Household Agency. Pokud bude volno, je možný se na prohlídku přidat i na místě u brány Kikyomon.

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávka metra k hlavní bráně Otemon je Otemachi (Chiyoda, Tozai, Marunouchi, Hanzomon a Toei Mita Lines). Delší procházkou sem dojdete i od Tokyo Station. Případně další vchody jsou rozeseté kolem paláce a stejně tak zastávky metra.

Chrámy a svatyně

Po celém Tokiu je obrovské množství buddhistických chrámů i šintoistických svatyň a vstup prakticky do všech je zcela zadarmo. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější.

2) Chrám Sensódži – ten nejvýznamnější

Tím nejvýznamnějším, největším, nejstarším a nejbarevnějším chrámem v celém Tokiu je Sensódži (Sensoji) ve čtvrti Asakusa. Byl postavený už v roce 645 na počest bohyně milosrdenství Kannon.

Vstup do jeho areálu začíná u brány Kaminarimon (Brána Hromu) odkud vede 200 metrů dlouhá nákupní ulička Nakamise, s více než 200 obchody se suvenýry. Třída končí u brány Hozomon, za kterou už se vyjímá hlavní budova chrámu Sensódži s pětipatrovou pagodou a svatyní Asakusa.

Můj tip: Nedaleko je krásná vyhlídka na chrám zvrchu. Viz #12

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávka Asakusa (linky Asakusa, Ginza a Tobu).

3) Svatyně Meidži Džingu – ta největší

Meidži Džingu (Meiji Jingu), největší šintoistická svatyně v Tokiu, je zasvěcená císaři Meidžimu a císařovně Šóken, kteří se významně zasloužili o modernizaci Japonska. Leží schovaná mezi stromy uprostřed obřího parku Jojogi v jinak rušné čtvrti Šibuja. V dobách, kdy se tu rozprostíraly císařské pozemky, tu nechal císař Meidži založit kosatcovou zahradu. Po jeho smrti v roce 1912 se právě tohle místo vybralo, aby tu byla postavená svatyně na jeho památku.

Podél hlavní cesty ke svatyni jsou vystavené posvěcené sudy s japonským saké (tzv. kazaridaru), darované předními výrobci z celého Japonska.

Jak se tam dostat: Zastávka Harajuku (linka Yamanote)

4) Fukagawa Fudó-dó a ohnivé rituály Goma

Fukagawa Fudó-dó ve čtvrti Fukagawa je dřevěný chrám, který kolemjdoucího na první pohled zaujme přiléhající budovou s černozlatými nápisy v sanskrtu. V jeho útrobách však probíhají netradiční náboženské ohnivé rituály Goma. Během půlhodinky se za zpěvu mnichů a údery bubnů zvedají na hlavním oltáři plameny jako oběť božstvu. Ohnivé ceremoniály probíhají hned několikrát denně, a to v 9:00, 11:00, 13:00, 15:00 a 17:00, některé dny dokonce častěji. Harmonogram ceremoniálů najdete na webovkách chrámu.

Další zajímavostí chrámu Fukagawa Fudó-dó je modlitební chodba, kterou lemuje na 10 000 křišťálových sošek boha Fudó Mjóó.

Update: Od 1. července 2025 se za návštěvu interiérů vybírá příspěvek od zahraničních návštěvníků 1000 jenů. Jako poděkování dostanete drobný talisman (my dostali samolepky s horou Fudži).

Jak se tam dostat: Zastávka metra Monzen-Nakacho (linky Tozai a Toei Oedo).

5) Chrám Zódžódži – ten z filmu Wolverine

Chrám Zódžódži (Zojoji), nad kterým se tyčí věž Tokyo Tower, se proslavil díky filmu Wolverine ze série X-Men. Právě tady se totiž natáčela scéna z pohřbu Wolverinova přítele Mr. Yashidy.

Chrám Zódžódži se považuje za jeden z nejdůležitějších chrámů Japonska. Je hlavním chrámem odvětví džódo japonského buddhismu v regionu Kantó. V útrobách chrámu je mausoleum, kde odpočívá šest šogunů mocného rodu Tokugawa.

Kousek od chrámu Zódžódži je ulička s tisíci soškami Džizó – božstva ochraňujícího děti. Každý Džizó má na sobě červenou pletenou čepičku a drží malý větrný mlýnek. 

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávka Onarimon nebo Shibakoen (linka Mita)

6) Svatyně Hie – tunel z bran torii

Pokud to během cestování po Japonsku nezvládnete do Kjóta na tu slavnou cestu lemovanou červenými branami torii, tak i v Tokiu se dají takováhle místa najít (a to hned tři), i když oproti Kjótu je to jen slabý odvar.

Jednou takovou “náhražkou” je svatyně Hie ve čtvrti Akasaka, jedna z tokijských nejdůležitějších svatyň. Její největší highlight je zadní vchod se schody, které lemuje přibližně 90 červených bran torii.

Něco navíc: Úterky a pátky se veřejnosti otevírá Homotsuden – malé muzeum s předměty Tokugawského šógunátu.

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávka Tameike-sannó (linky Namboku a Ginza), případně druhá zastávka jen o kus dál Akasaka-mitsuke (Ginza a Marunouchi Lines).

7) Svatyně Nezu – tunel z bran torii č. 2

Další možností, kde se v Tokiu projít dlouhým tunelem z červených bran torii je šintoistická svatyně Nezu. Jedna z nejstarších tokijských svatyň (1705), jejíž stavba byla inspirovaná svatyní Tošogu v Nikkó, leží jen nedaleko parku Ueno.

V areálu svatyně Nezu stojí ještě svatyňka Otome Inari, ke které vede právě tunel z červených bran torii. Název cesty Senbon Torii sice znamená “tisíce bran”, ve skutečnosti jich je tu přibližně 200.

Něco navíc: Od poloviny dubna do začátku května se v zahradách svatyně Nezu koná květinový festival Tsutsuji Matsuri. Během něj tu rozkvétá na 3 000 azalkových keřů, které hrají všemi odstíny růžové, červené, fialové a bílé. Je to opravdová pastva pro oči.

Jak se tam dostat: Zastávka Nezu (linka Chiyoda) nebo zastávka Todaimae (linka Namboku).

| Mohlo by tě taky zajímat: Kolik mě stál měsíc v Tokiu?

8) Svatyně Kameido Tendžin – zarostlá vistáriemi

Kameido Tenžin (Kameido Tenjin), menší a na první pohled nenápadná svatyně, je nejlepším místem v celém Tokiu, kde spatřit kvetoucí vistárie. Právě tady začátkem dubna rozkvétá přes 100 těchto nádherných dlouhých fialových květin, které ve svazcích visí na dřevěných trelážích a odráží se na hladině jezírka. Už tak romantickou atmosféru dotváří tradiční červený japonský mostík a Tokyo Skytree v pozadí. Během Wisteria Festivalu svatyni obklopují stánky s občerstvením a po setmění jsou květy vistárií nasvíceny.

Jak se tam dostat: 15 minut chůze od zastávky Kameido (JR linka Chuo-Sobu nebo metro linka Tobu-Kameido).

9) Toyokawa Inari Betsuin – liščí chrám

Malý, zato jeden z nejzvláštnějších chrámů s mystickou atmosférou v Tokiu, je Toyokawa Inari Betsuin ve čtvrti Akasaka. Buddhistický chrám obklopují spolu s červeno-bílými vlajkami a lampiony především stovky soch lišek různých velikostí s červenými bryndáky. Lišky, zvané kitsune, jsou tradiční poslové Inari – šintoistického božstva rýže – a střeží chrám před zlem.

Jak se tam dostat: Zastávka Akasaka-mitsuke, exit B (linky Ginza a Marunouchi) nebo zastávka Nagatacho, exit 7 (linky Yurakucho, Hanzomon a Nagatacho).

10) Gotokudži – „Kočičí” chrám

Buddhistický chrám Gotokudži (Gotokuji) je údajně místem zrození maneki-neko – keramické sošky bílé kočky, která je japonským symbolem štěstí a bohatství. Často ji můžete vidět ve výlohách obchodů nebo restaurací po celém Japonsku. Může se zdát, že na zákazníky mává, ve skutečnosti je však svou tlapkou láká k jejich návštěvě. Chrám Gotokudži dnes obklopuje prý více než 10 000 keramických soch a sošek této kočičky.

Legenda o zrození maneki-neko sahá do 17. století, kdy kolem chrámu projížděl urozený pán během zuřivé bouřky. Zatímco se snažil schovat pod velkým stromem, uviděl u brány chrámu kočku, jak ho tlapkou láká k sobě. Zvědavě se ke kočce vydal, když v tom do stromu za ním udeřil blesk. Lord nemohl uvěřit svému štěstí. Vděčný, že mu kočka zachránila život, nechal na její počest rozpadající se chrám přestavět.

Jak se tam dostat: „Kočičí“ chrám se nachází v části Setagaya, trošku dál od centrálního Tokia. Nejjednodušší je jet na zastávku Gotokuji (linka Odakyu), odkud je to přibližně 10 minut pěšky.

Vyhlídky

Nejvyhlášenější vyhlídky jsou samozřejmě ze dvou tokijských symbolů, Tokyo Skytree a Tokyo Tower. Zatímco ale vstup na obě věže stojí hodně peněz, po celém Tokiu najdete spoustu jiných budov s o nic míň úchvatnými výhledy, které jsou úplně zadarmo. Tady jsou podle mě ty nejlepší:

11) Metropolitan Government Building

Jednoznačně nejlepší free vyhlídku najdete v budově Metropolitan Government Building ve čtvrti Šindžuku. V obou jejich věžích ve 45. patře ve výšce 202 metrů se otevírá dechberoucí panorama na celý Tokio. A když říkám celý, myslím tím opravdu celý. Když se vydaří počasí, je odtud vidět až na sopku Fudži (ostatně jako z jakéhokoliv jiného vyhlídkového místa). Více info na webu MGB.

Můj tip: Počkejte si do setmění. Výhled na noční Tokio má úplně jiný grády.

Tip č. 2: Na Metropolitan Government Building se navíc promítá největší světelná show na světě. Viz #36.

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávka je Tochomae (linka Oedo). Krátkou procházkou sem ale dojdete i ze stanic Shinjuku (západní exit) nebo Nishi-Shinjuku (linka Marunouchi).

12) Vyhlídka na chrám Sensódži 

Líbil se vám chrám Sensódži zespoda? (viz #2) Tak to se vám bude líbit i ze shora. Vyhlídku na turistickou zajímavosti Tokia numero uno a čtvrť Asakusa nabízí ze svého posledního patra budova turistického informačního centra, která stojí přes silnici přímo naproti bráně Kaminarimon. Pokud byste se výhledem chtěli kochat déle, je tu i malá kavárna.

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávka Asakusa (linky Asakusa, Ginza a Tobu).

13) Vyhlídka na Tokyo Skytree a okolí

Tokyo Skytree je nejvyšší stavbou Japonska a nejvyšší samostatně stojící vysílací věž na světě. Se svými 634 metry je nepřehlédnutelným symbolem města, ať se hnete, kam se hnete. Zatímco ale vstup na ní není nejlevnější (od 2 100 jenů), přiléhající obchodní centrum Tokyo Solamachi (zvané Tokyo Skytree Town) taky nabízí uspokojivou vyhlídku, je zadarmo a jako bonus si odsud užijete výhled i na samotnou Tokyo Skytree pěkně zblízka. Stačí vyjet výtahem do 30. patra a hned se vám otevře výhled na konstrukci symbolu města a jeho okolí. V dálce můžete dokonce zahlédnout i druhou ikonickou tokijskou věž – Tokyo Tower.

Jak se tam dostat: Zastávka Oshiage (linka Asakusa) je hned před vchodem do obchoďáku Tokyo Solamachi.

14) Bunkyo Civic Center 

Další skvělý výhled, který je úplně zadarmo, najdete v kancelářské budově Bunkyo Civic Center. Prosklené výtahy vás vyvezou do 25. patra s 330° vyhlídkou. Jako na dlani tu uvidíte velký kus Tokia – od Tokyo Skytree přes mrakodrapy na Ikebukuro a Šindžuku až (když počasí dá) po horu Fudži. Oproti předešlým místům je tady minimum turistů, takže si konečně můžete vychutnat výhled na Tokio v klidu.

Jak se tam dostat: Nejbližší jsou zastávky Korakuen (linky Marunouchi a Namboku) nebo Kasuga (linky Mita a Oedo).

| ! Pozor: Vyhlídka bude kvůli rekonstrukci uzavřená od 1. května 2025 do prosince 2026.

15) Zahradní terasa Tokyo Midtown Hibiya

Tokyo Midtown Hibiya je (oproti jiným) nijak zvlášť velký obchodní centrum s obchody, restauracemi a kinem. V jeho 6. patře se však dá vyjít na útulnou venkovní terasu s příjemnou vyhlídkou na park Hibiya a zahrady Císařského paláce, obklopené moderními mrakodrapy. 

Něco navíc: Godzillu na Šindžuku zná snad každý, kdo byl někdy v Japonsku. Ale věděli jste, že v Tokiu je ještě jedna? Stojí přímo tady, ve čtvrti Hibiya, před obchodním domem na Godzilla Square. Socha přerostlé ještěrky měří tři metry a má podobu z filmu Shin Godzilla (2016).

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávka Hibiya (linka Hibiya).

16) Caretta Shiodome

Oproti předešlým místům je tohle trochu slabší level. Ale pořád je to uspokojivá vyhlídka zase na jinou část Tokia – a stále zadarmo. Zpoza velkého okna ve 46. a 47. patře obchodního domu Caretta Shiodome uvidíte celý Tokijský záliv spolu s ostrovem Odaiba, Duhovým mostem (Rainbow Bridge) a zahradami Hamarikyu.

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávka Shiodome (linky Oedo a Yurikamome) nebo velká zastávka Shimbashi několika linek metra i vlaků.

17) Carrot Tower

Kdo uhádne, proč se tenhle mrakodrap jmenuje Carrot Tower, dostane zlatýho bludišťáka. Kdo řekl, že vypadá jako mrkev, tak je to špatně! Název vyhrál v soutěži mezi místními dětmi díky své světle oranžové barvě.

Nicméně… Ve 26. patře téhle 124 metrů vysoké budovy je lobby s vyhlídkou, odkud se dá přehlédnout celá čtvrť Setagaya, vidět jsou i výškové budovy Šindžuku, Šibuji a Tokyo Tower. Protože je tu oproti jiným vyhlídkám v centrálních částech Tokia velmi málo lidí, máte výhled na Tokio skoro sami pro sebe v kteroukoliv hodinu.

Jak se tam dostat: Zastávka Sangenjaya (linka Den-en-toshi).

Parky a zahrady

18) Ueno Park

Rozlehlý park Ueno na severu Tokia je nejstarším veřejným parkem v Japonsku, otevřeným v roce 1873. Nachází se v něm hned několik chrámů a svatyň, šest významných muzeí, zoologická zahrada, největší koncentrace pouličních umělců ve městě a na 1 000 sakur (japonských třešní).

Na „ostrově” uprostřed lotosového jezera se vyjímá buddhistický chrám Šinobazu-no-ike Bentendó. O kus vedle se mezi stromy schovává šintoistická svatyně Hanazono Inari, ke které vede krátký tunel z červených bran torii. Další zajímavostí parku je svatyně Ueno Tošogu s pětipatrovou pagodou Kan’eidži.

Něco navíc: Jestli jste fanoušky muzeí umění a historie, tak v Ueno parku budete ve svým živlu. Právě tady se nachází Národní tokijské muzeum, Národní muzeum západního umění, Národní přírodovědecké muzeum, Muzeum současného umění v Tokiu (ZDARMA), Královské muzeum Ueno a muzeum Šitamači.

Součástí parku Ueno je i první japonská zoologická zahrada (vstupné pro dospělého 600 jenů), která má jako jedna z mála na světě pandu. Její návštěvu přesto osobně nedoporučuju, zvířata jsou tu chovaná ve velmi malých výbězích.

Jak se tam dostat: Velká zastávka Ueno několika linek metra a vlaků.

19) Zahrada Medžiro

Malinkatá, zato jediná tradiční japonská zahrádka v Tokiu, která má vstup zadarmo. Nejlepší doba na návštěvu je na podzim, kdy jsou už tak krásně zbarvené stromy osvětlené barevnými světly a otevírací doba je až dlouho do večera.

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávka Mejiro (linka Yamanote).

20) Meguro Sky Garden

„Nebeská” zahrada představuje 400 metrů dlouhou zelenou plochu, která se vine v kruhu až na vrchol betonové budovy. Jako odměna za zdolání se vám otevře milý výhled na město. Návštěvu Meguro Sky Garden můžete spojit s procházkou podél kanálu Meguro (v dubnu obrůstá rozkvetlými sakurami).

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávka Ikejiri-ohashi (vlaková linka Den-en-toshi). Případně 15 minut od zastávky Naka-meguro (linka Hibiya).

21) Historický park Daiba

Než na jihu Tokia vznikla čtvrť Odaiba, bylo tu 6 ostrovních pevností, které chránily hlavní město před případnými útoky z moře. „Daiba” v japonštině odkazuje na dělostřelecké baterie na ostrovech. Jedna z těchto pevností Dai-San Daiba neboli Baterie č. 3 byla v roce 1928 přeměněna na Metropolitní park Daiba. Park obklopují 5-7 metrů vysoké obranné zdi a dodnes jsou tu patrné pozůstatky skladu munice a výbušnin nebo kasáren. Park leží daleko od ruchu velkoměsta obklopen mořem s výhledy na ostrov Odaiba, Rainbow Bridge a pobřeží Tokia s mnoha, mnoha mrakodrapy včetně Tokyo Tower.

Tip: Kromě parku je na Odaibě spousta dalších zajímavostí. Víc o nich včetně historie ostrova → viz #34.

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávkou je Odaiba-kaihinkoen na lince Yurikamome (jízda po ní je zážitek sám o sobě) a potom procházkou přes pláž Odaiba – jednu ze dvou jediných pláží Tokia.

22) Todoroki Ravine Park

Jediné údolí v Tokiu lemuje říčku Yazawa v jinak hustě osídlené čtvrti Setagaya na úplném okraji města. Skrz údolí vede 1,2 km dlouhá stezka, podél které spatříte vodopády, bambusový háj, zahrady a červené mostíky. Cesta vás taky zavede do svatyň, čajoven nebo starověkého chrámu Todoroki Fudoson s vyhlídkami na údolí.

Jak se tam dostat: Krátkou procházkou od zastávky Todoroki (linka Oimachi).

23) Bambusový park

Pár bambusových hájů by se v Tokiu našlo. Ale všechny jsou součástí jiných zahrad, do kterých se ve většině případů platí vstupné. Suzume no Yado Ryokuchi Park na západě Tokia ve čtvrti Meguro je ale výjimka. Malý (7 500 m²), zato čistě bambusový lesík, je veřejnosti bezplatně přístupný 24 hodin denně. Vysázený tu byl už před 200 lety a dnes je klidným místem, ideálním pro únik před ruchem velkoměsta.

Jak se tam dostat: 10 minut chůze ze zastávky Toritsu-daigaku (linka Tokyu Toyoko).

Čtvrti a ulice

24) Křižovatka Scramble Shibuya

Scramble Shibuya je nejrušnější křižovatka na světě. Svoji přezdívku „scramble” (shon) nedostala omylem. Ve špičce přes ni každé 2 minuty, když chodcům naskočí zelená, přejde až 2500 lidí najednou. Chodci si to krosí skrz dav hlava nehlava ze všech směrů, zatímco senzacechtiví turisti šplhají kolem po všem možném, aby měli co nejlepší fotku. Křižovatku ozařují obří televizory a tisíce neonových světel, díky kterým to tu všechno svítí, bliká a dělá rámus celý den a celou noc.

Scramble Shibuya se objevila i v několika filmech. Mohli jste ji rozpoznat například v Rychle a zběsile: Tokijská jízda, Ztraceno v překladu nebo Resident Evil: Afterlife.

Přejít křižovatku je zážitek sám o sobě, ale ještě zajímavější je ten mumraj pozorovat ze shora. Kolem křižovatky je hned několik míst s výhledem na křižovatku zvrchu:

Spojovací most metra

Nejjednodušší řešení, jak křižovatku vidět trochu shora, se nabízí hned po příjezdu na Shibuya Station v proskleném spojovacím mostě při přestupu z JR vlaků na linku Keio Inokashira.

Starbucks Coffee

Starbucks ve 2. patře obchodního domu Tsutaya není útulnou kavárnou k posezení ani náhodou (nedávná rekonstrukce a rozšíření tomu moc nepomohlo). Naopak. Tenhle Starbucks je vyhlášený právě ideální a snadno dostupnou vyhlídkou na křižovatku Scramble a je tak jedním z nejvytíženějších na světě. Svoji skulinku, abyste taky něco viděli, si tak budete muset „vybojovat”. Hlavně ve špičce v podvečerních hodinách.

Obchoďák Shibuya Hikarie

Nejvyšší vyhlídku na křižovatku Scramble a čtvrť Šibuja má obchoďák Shibuya Hikarie ze svého Sky Lobby v 11. patře. Ano, pořád zadarmo.

Se vstupným: střešní terasa obchoďáku Magnet (můj tip)

Obešla jsem je všechny a podle mě je nejlepší vyhlídka na křižovatku Scramble ze střešní terasy obchodního domu Magnet (na úvodní fotce). Kdysi bývala zdarma podmíněná jen koupí drinku, od minulého roku je vstup do Lounge Mag8 zpoplatněn 1800 jenů.

Jak se tam dostat: Zastávka Shibuya (linky Yamanote, Saikyo, Shonan-Shinjuku, Ginza, Hanzomon, Toyoko, Denentoshi), Hachikō exit č. 8.

25) Kabukičó, Šindžuku – neonová koupel

Šindžuku (Shinjuku) je nejlidnatější čtvrť, zábavní, obchodní a administrativní centrum Tokia. Vzrůšo začíná, už při příjezdu na zastávku – Shinjuku Station je totiž nejvytíženější vlaková stanice na světě. Každý den přepraví 3,6 milionu cestujících! Nádraží rozděluje čtvrť Šindžuku na dva naprosto rozdílné světy.

Nad západní – elegantní – stranou Šindžuku se tyčí mrakodrapy s několika nejvyššími budovami Tokia. Mezi nimi je i Metropolitan Government Building, ze které je parádní výhled na celé Tokio (víc o tom v bodě 10).

Na druhý straně stanice Šindžuku leží Kabukičó. Čtvrť pojmenovaná podle divadla kabuki, jehož stavba nikdy nebyla zrealizovaná, je největší a nejdivočejší čtvrť červených luceren v Japonsku. Každý večer se mění v místo s nekonečnými možnostmi zábavy, prozářené tisíci neony. Je tu nasázeno nespočet izakájí (tradiční japonské hospody), barů, nočních klubů, karaoke salonů, pachinko heren, hodinových hotelů a nabídek sexuálních služeb. Je úplně jedno, jaká denní nebo noční hodina je. Tady to žije pořád! Šindžuku by nějaký New York strčilo do kapsy.

Godzilla Street

„Centrálou“ Kabukičó je ulice Central Road, nikdo jí však neřekne jinak než Godzilla Street. Na ulici totiž shlíží ze střechy hotelu Gracery obří hlava Godzilly, která se každou celou hodinu mezi 12:00 a 20:00 „probouzí k životu” – řve a chrlí oheň.

Omoide Yokocho

Ještě doporučuju Omoide Yokocho s rozkošnou přezdívkou Piss Alley („pochcaná ulička“). Tím se ale vůbec nenechte odradit. Úzká ulička ověšená lampiony hned u stanice Shinjuku překypuje jídelnami a bary tak malinkatými, že se do nich musíte doslova vmáčknout.

Jak se tam dostat: Zastávka Shinjuku (linky Shinjuku, Oedo, Marunouchi, Yamanote, Chuo, Chuo-Sobu, Saikyo, Shonan-Shinjuku, Keio a Odakyu Odawara).

26) Golden Gai, Šindžuku

Specifická část čtvrti Kabukičó na Šindžuku je Golden Gai. Velmi maličká, avšak atmosférická noční čtvrť o šesti uličkách, kam se vměstnalo přes 200 miniaturních barů a hospůdek. Bary jsou tak malinké, že se tam vejde opravdu jen pár zákazníků (klidně i jen 5). Do spousty z nich se dnes však už platí vstupné ještě předtím, než si vůbec objednáte. Uličky Golden Gai však stojí za to si projít, i jen tak bez zavítání do barů.

Jak se tam dostat: Golden Gai leží hned vedle Kabukičó. Ještě o něco blíž než zastávka Shinjuku je zastávka metra Shinjuku-sanchome (linky Shinjuku, Marunouchi a Fukutoshin).

27) Historická čtvrť Janaka

Janaka (Yanaka) je historická čtvrť s tradičními japonskými domy, která se jako zázrakem vyhnula bombardování Tokia za druhé světové války, ničivým zemětřesením i moderním přestavbám na přelomu 20. a 21. století. Zůstává tak jedním z mála míst, kde člověk může ještě zažít atmosféru starobylého Tokia. Čtvrť protíná nákupní ulice Yanaka Ginza s více než 80 obchody, tradičními izakájami i saké bary. 

V Janace se rozprostírá největší hřbitov v Japonsku s více než 7 000 hroby. Uprostřed janackého hřbitova leží chrám Tennódži s velkou bronzovou sochou Buddhy.

Jak se tam dostat: Nejstrategičtější je zastávka Nippori (linka Yamanote), odkud je to kousek jak do ulice Yanaka Ginza, tak na janacký hřbitov.

28) Elektro-čtvrť Akihabara

Akihabara, pro místní zkráceně Akiba, je barevná a rušná čtvrť obsypaná stovkami velkých či menších obchodů s elektronikou všeho druhu. V posledních desetiletích se Akihabara stala oblíbeným místem otaku. Fanoušci anime a manga míří do desítek obchodů se sběratelskými předměty, které vyplňují mezery mezi obchody s elektronikou. Další specialitkou čtvrti Akihabara jsou maid cafes – kavárny, kde vás obsluhují slečny, které jsou oblečené a chovají se k vám jako služebné.

Jak se tam dostat: Zastávka Akihabara (linky Yamanote, Keihin-Tohoku, Sobu a Hibiya).

29) Takešita, Haradžuku – nejvíc crazy ulice

Haradžuku (Harajuku) je čtvrť jako žádná jiná. Je tak crazy, že se to slovy ani vyjádřit nedá. Až to tu navštívíte, budete chápat, co tím myslím. Tepnou Haradžuku je 350 metrů dlouhá, barevná a vždy přelidněná ulice Takešita-dori. Lemují ji (a přilehlé uličky) butiky s módou toho nejdivočejšího stylu a krámky s roztodivnými kulinářskými zážitky. Můžete ochutnat přeslazené palačinky, duhové sladkosti, smažené jednohubky na špejli nebo cukrovou vatu větší než vaše hlava.

Co v Haradžuku není obchod s hadrama nebo žrádlem, tak je na tuty zvířecí kavárna. Můžete se v nich pomazlit nejen s pejsky šiba-inu, ale třeba i s ježky, sovami, mikroprasátky nebo vydrami.

Jak se tam dostat: Zastávka Harajuku (linka Yamanote).

Muzea a galerie

30) Národní muzeum v Tokiu – 3 dny v roce

Do Národního muzea v Tokiu se běžně platí vstupné (1000 jenů). ALE! Tři dny v roce je stálá výstava zpřístupněna zcela zdarma, a to:

• 18. května – Mezinárodní den muzeí
• třetí pondělí v září (15. září 2025) – Den úcty ke starším lidem
• 3. listopadu – Den kultury.

Národní muzeum v Tokiu se pyšní jednou z největších a nejlepších sbírek umění a archeologických nálezů v Japonsku. V několika budovách shromažďuje až 100 000 předmětů mapující dávnou japonskou kulturu. Na jeho návštěvu si vyhraďte pár hodin.

Jak se tam dostat: Velká zastávka Ueno, případně ještě o kousek blíž je zastávka Uguisudani (linky Yamanote nebo Keihin-Tohoku).

31) Tokyo Gallery +  BTAP

Volně přístupná galerie současného umění ve čtvrti Ginza je vůbec první svého druhu v Tokiu – založená už v roce 1950. Najdete tu současnou tvorbu umělců z Koreje, Číny a Japonska, ale i obrazy západních umělců. Více info na webovkách galerie.

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávka Shimbashi (linky Yamanote, Tokaido Main, Yokosuka, Keihin-Tohoku, Ginza, Asakusa a Yurikamome).

32) Grafická galerie Ginza

Mezi nespočtem galerií v tokijské Ginze je GGG jediná, která se specializuje na grafický design. Během 30 let od svého vzniku (r. 1986) se tady konalo 380 výstav tohoto stylu. Dnes galerie pořádá zhruba 8 výstav ročně. Více info na webovkách GGG.

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávka Ginza (linky Ginza, Hibiya a Marunouchi).

33) Muzeum sumo

Malilinkatý muzeum sídlí přímo uvnitř sumo arény Ryogoku Kokugikan v sumo čtvrti Ryogoku. Muzeum ukazuje vznik, historii a kulturu, která se skrývá za tímto japonským sportem. Více info na webovkách muzea.

Výjimka: Vstup zadarmo není do muzea možný, když v aréně probíhají turnaje zápasů sumo.

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávka Ryogoku (linky Chuo-Sobu a Toei-Oedo).

Moderní architektura a další

34) Ostrov Odaiba

Uměle vytvořený ostrov Odaiba je jedna velká zajímavost sama o sobě. Původně tu nechal šógunát Tokugawa postavit 6 pevností, které měly chránit hlavní město (tehdy ještě Edo) před útoky z moře. O století později se ostrovy spojily masivními skládkami a v roce 1980 se rozjel obrovský projekt s vidinou přeměnit ostrov ve futuristickou čtvrť. I přesto, že v 90. letech kvůli hospodářské krizi hrozilo, že to tu zůstane opuštěné, se nakonec podařilo z Odaiby udělat zábavní čtvrť s celou řadou atrakcí:

Duhový most

Oficiálním názvem se most sice jmenuje Tokyo Bay Connector Bridge, ale nikdo mu neřekne jinak než Rainbow Bridge – Duhový most. Svou přezdívku si získal díky večernímu osvětlení v duhových barvách. Nejlepší výhled na most je z Odaiba Seaside Park.

Socha Svobody

Menší ségra Sochy Svobody v New Yorku, která je zdruba o sedminu menší než origiál, byla na Odaibě postavená v roce 1998 k uctění vztahů mezi Japonskem a Francií.

Park Daiba

(Více o parku Daiba viz #22)

Futuristická budova Fuji TV

Některé její části včetně vyhlídky jsou přístupné veřejnosti. Vstupné: 550 jenů.

Pláž Odaiba

Jedna ze dvou jediných pláží v Tokiu. Nesmí se zde ale koupat.

Robot The Unicorn Gundam

Robot je skoro 20 metrovou replikou z anime Mobile Suit Gundam Unicorn. Několikrát za den přechází do destruktivního módu – rozuměj růžově bliká. Show probíhá v 11:00, 13:00, 15:00 a 17:00. Večer pak od 19:30 do 21:30 dokonce každých 30 minut.

Ruské kolo Daikanranša

S výškou 115 metrů je jedním z největších ruských kol na světě (konkrétně na 12. místě). Z výšky uvidíš celou Odaibu, Tokijský záliv a tak celkově panoráma metropole.

Tokyo Big Sight

Největší mezinárodní kongresové a výstavní centrum v Japonsku. Konferenční věž budovy obložená sklem a titanem vypadá jako 4 obrácené pyramidy stojící na velkých podpěrách.

Jak se tam dostat: Už samotná cesta na Odaibu je zážitek. Vede tam totiž monorail linka Yurikamome, která je prvním plně automatizovaným vlakem v Tokiu. Centrální zastávkou ostrova je Daiba v blízkosti budovy Fuji TV, sochy Svobody a robota Gundama.

35) Obří Ghibli hodiny

Tyhle vyšinuté hodiny u Nitelle TV Tower vypadají, jako kdyby vypadly do reality přímo z anime světa. Navrhl je Hayao Miyazaki, režisér a spoluzakladatel studia Ghibli. I když nikdy nepotvrdil, že by se k jejich tvorbě inspiroval svým filmem Zámek v oblacích (Howl’s Moving Castle, 2004), tu podobu a steampunkový styl nezapře. Hodiny mají opravdu obří rozměry – tvoří je 28 tun mědi a oceli, jsou 18 metrů široké a sahají až do 3. patra budovy.

Hodiny několikrát denně ožívají; začne hrát hudba a všechny postavičky a další udělátka se rozhýbou, roztočí, rozcinkají a rozvrní. Tahle mechanická show běží od pondělí do pátku ve 12:00, 15:00, 18:00 a 20:00. O sobotách a nedělích ještě navíc v 10:00 h. Hodiny se ale začínají pomalu hýbat už 4 minuty před začátkem show!

Jak se tam dostat: Nejbližší zastávka Shiodome (linky Oedo a Yurikamome).

36) Světelná show na MGB

Už jsem se zmiňovala, že Metropolitan Government Building nabízí tu nejlepší vyhlídku na celé Tokio zadarmo (viz #11). Tenhle mrakodrap na Šindžuku ale nabízí ještě jednu, ne-li ještě víc cool atrakci. Je jí podle Guinnessovy knihy rekordů největší architektonická světelná show na světě! Přímo na fasádu budovy se promítá hned několik projekcí s tématikou japonské kultury, například Tokyo Night&Light, Godzilla – Attack on Tokyo, Tokyo Gundam in the future, Pac-Man eats Tokyo. A další stále přibývají. Světelné show trvají cca 15 minut a probíhají co půl hodinu každý den po setmění (ruší se jen, když je bouřka).

Celý program najdete na ofiko webu Tokyo Projection Mapping Project.

37) Hlava Godzilly

Godzillu na Šindžuku, co každou hodinu řve a plive oheň na lidi v ulici pod sebou, už jsem tu zmiňovala (viz #25). Věděli jste ale, že se k hlavě tý přerostlý potvory můžete jít podívat zblízka? Prozradím vám cestu. 

Godzilla ční na střeše hotelu Gracery, kde noc vyjde kolem 6 až 7 tisíc Kč. Ale abyste se k hlavě dostali, vůbec tu nemusíte být ubytovaní. Stačí, když v Godzilla Road vejdete do vestibulu TOHO Cinema, výtahem vyjedete do 8. patra do hotelového lobby a pak už jen projdete kolem recepce jako by se nechumelilo na venkovní terasu Bonjour Cafe. Teoreticky byste měli být hosty kavárny, ale když jen chvíli počumíte a odejdete, nikdo vám nemůže nic říct.

Update: Sorry, terasa kavárny je od listopadu 2023 zavřená a neví se, kdy zase otevře. Hlavu Godzilly tak můžete vidět jen zezadu zpoza skla.

Pro fanoušky anime

38) Tokyo Anime Center

Milovníci anime si přijdou na své v Tokyo Anime Center, kde probíhají exhibice věnované právě anime, manga a hrám – a velká většina je zadarmo. Aktuální program akcí najdete na webovkách Anime Centra. Jen bacha – kvůli omezené kapacitě je často potřeba si listek rezervovat předem.

Jak se tam dostat: Tokyo Anime Center sídlí v budově DNP Plaza Shibuya, cca 4 minuty chůze od zastávky Shibuya.

39) Anime Station

Anime Station na Ikebukuro je další hotspot pro fanoušky anime. V jeho prostorech se až 4x do roka konají výstavy populárních anime a různé kreativní workshopy. Jejich termíny najdete na webu Anime Station. Když zrovna žádná speciální akce neprobíhá, můžete si vždycky prohlédnout stálou expozici, která ukazuje, jak takový anime vzniká, plus archiv, který je s 50 000 animačními materiály od tokijských produkčních společností jeden z největších v Japonsku, nebo si alespoň něco koupit v obchodě s anime produkty.

Jak se tam dostat: Zastávka Ikebukuro, kam jezdí hned několik linek metra a vlaků.

40) Ikebukuro

Ikebukuro je další z center a jedna z nejfrekventovanějších čtvrtí Tokia s mrakodrapy a neony, i když oproti třeba Šindžuku, Šibuji nebo Akihabaře je to takový slabší odvar. Největším lákadlem Ikebukuro je (podobně jako v Akihabaře – viz #28) silná anime scéna. 

Pokud patříte k anime geekům, vyražte na nákupy do šestipatrového obchoďáku Animate, který je největším prodejcem anime v zemi, ulice Otome Road, kde je to jeden obchůdek s anime předměty vedle druhého či do Pokemon Mega Center v obrovském komplexu Sunshine City. Nebo si můžete dát kafe v některé z anime kaváren Animate Cafe.

Jak se tam dostat: Zastávka Ikebukuro několika linek metra a vlaků.

Festivaly

41) V létě: Hanabi – festivaly ohňostrojů

Pokud se chystáte do Tokia v létě, je dost velká šance, že chytíte alespoň jeden z ohňostrojových festivalů. Od července do září lze spatřit více než 10 bouchajících show po celém Tokiu. Přehled všech ohňostrojových festivalů najdete tady.

Tím největším frajerem mezi ohňostroji je ale Sumidagawa Fireworks Festival. Koná se každoročně ke konci července nad řekou Sumida ve čtvrti Asakusa, trvá celých 90 minut a vypálí se při něm až na 20 000 (!) rachejtlí.

 42) V zimě: Světelné instalace

Pokud jste v Tokiu naopak v zimě (od listopadu do ledna až února), nenechte si ujít světelné instalace a show. Budovy, parky a zahrady čtvrtí Šindžuku, Roppongi, Midtown, Ginza, Odaiba a další místa se v tomhle období rozsvěcují v záři milionů světel. Přehled všech světelných exhibicí v Tokiu včetně termínů konání najdete tady.

Pomohl ti článek při plánování cesty Japonskem? Pak ho nezapomeň sdílet. Pomůžeš tím dalším cestovatelům. 😉